Internal Company Cooperation or Competition and Profitability
Příspěvek ve sborníku z mezinárodní konference v rakouském Steyru (1st International Conference on Value Change Management Steyr 2011, 4th-5th May 2011, Upper Austria University of Applied Sciences), kde jsem se osobně zúčastnil se svým příspěvkem a zároveň předsedal jedné sekci (Session Chair). Vydalo nakladatelství Shaker Verlag (ISBN 978-3-8440-0041-2, ISSN 0945-0696).
Abstract
The game theory and its further possible extensions, such as the theo-ries of redistribution systems and of contextual games, may be a suitable comple-ment to manage companies with multiple branches. The top management of the company have to, in such case, decide whether to support collaboration among branches or to promote their competition. The willingness of the branches to co-operate or to competitive depends on the context of their behaviour. So he theory of contextual games is used – the theory says that the decision of each player de-pends not only on the decision of other players in the same game but also on the outcome of the other games the player (deciding person) participates. Contextual games reveal secrete motive of the players and help the top management to decide to or not to support the internal firm competition. The theory of contextual games and the theory of redistribution systems also show that some (usually non-successful) branches can make secrete (hidden) coalition with aim to damage suc-cessful ones. The result is the declining performance of the whole company. The paper describes some common situation, possible strategies of the branches, and gives the top management advice how to respond to such behaviour (hidden coalition), how to maximize the profit of the whole company and so how to increase its value.
Abstrakt
v českém jazyce jde o jednu z prvních verzí, následně byl již upravován v anglickém jazyce.
Jeden z nejvýznamnějších podnikatelů ve střední Evropě první poloviny 20. Století Tomáš Baťa, prosazoval vnitřní konkurenci ve firmě a zdůvodňoval své tvrzení následným vyšším výkonem celé korporace. Zda tomu tak je, či není, lze popsat metodami, které využívá především management a oblast řízení podniku. My však použijeme jiného aparátu, abychom analyzovali možné situace, které mohou nastat a mít zásadní vliv na změnu hodnoty firmy. Tento vliv může být významný jak v jednotlivých složkách firmy, tak ve firmě jako celku. Vhodným aparátem pro posuzování dopadů vnitřní konkurence ve firmě se nabízí teorie her. Především pak hry založené na principu „Vězňovo dilema“.
V jednotlivých situacích budeme muset striktně odlišovat, zda se jedná o hru Vězňovo dilema nebo Lov jelena. Špatné rozlišení typu hry může právě vést k snížení celkového výkonu firmy a navíc rozpoutat válku mezi divizemi. I v případě, že se jedná o čistou hru PD, nebudeme spoléhat na čistou Nashovu rovnováhu, ale využijeme zde pro analýzu tzv. Index kooperace, který stanovuje, při jakých výplatách budou hráči spolupracovat, či nikoliv a jaký to může mít dopad pro porušení vnitřní konkurence firmy v těch případech, kdy by divize spolupracovat neměly.
Celá situace však může být ještě složitější v tom, že divize mohou vedle her, které analyzujeme, být součástí tzv. kontextuálních her. Jde o hry, při kterých nezávisí rozhodnutí pouze na rozhodování protihráče, ale zároveň o rozhodování v závislosti na výsledku jiné souběžné hry, které je hráč účasten. Taková analýza může prozradit mnohé o chování jednotlivých hráčů a odhalit tak skrytá rizika tohoto manažerského přístupu (podpora vnitřní konkurence ve firmě).
Při analýzách se budeme opírat o výsledky výzkumu v oblasti teorie redistribučních systémů, které poukazují na to, že v případě her, které nejsou založeny na rozdělení výplat dle výkonu, dochází v takových případech ke snížení výkonu celého systému.
Cílem příspěvku tedy je poukázat na případná rizika, tak aby manažer zodpovědný za tento způsob řízení společnosti mohl včas všechny situace, které mohou vést ke snížení výkonu, odhalit a následně jim tak předejít. Tím zachová výkonnost celého procesního řetězu ve firmě na maximální hodnotě a s minimálními ztrátami.
Manažer pak bude mít k dispozici tyto analyzované situace:
- Jakým způsobem a za jakých podmínek mohou ve firmě vznikat struktury založené na vzájemném krytí porušování zásad či pravidel.
- Jaké typy těchto struktur můžeme rozlišit.
- Jak tyto struktury identifikovat na základě jejích vnějších projevů.
- Jak omezit jejich působení ve firmě.
- Jak pěstovat firemní kulturu tak, aby firma byla co nejvíce odolná vůči působení struktur založených na vzájemném krytí porušování zásad a pravidel.
Může nakonec dojít k tomu, že hry hrané jednotlivými divizemi mohou nakonec ovládat centrum, přestože by to mělo být právě naopak. Najdeme zde analogii s obdobím socialismu ve východním bloku. Například v ČSSR byla ústředním orgánem pro plánování činností a rozsahu produkce Státní plánovací komise, která však postupně ztrácela moc a jednotlivé podniky v zásadě plánovali za ní a přikazovaly jí, co má naplánovat.
Je třeba zdůraznit, že v analýze budou vedle zavedených metod zkoumání využity metody původní, které vznikly na VŠFS. Jde o již zmíněnou teorii redistribučních systémů a zkoumání herních situací z pohledu kontextuálních her.
Náhled prvních stran sborníku:
http://www.shaker.eu/en/content/catalogue/Element.asp?ID=&Element_ID=41409&Mode=PageFrame
Sborník lze zakoupit zde:
http://www.shaker.de/de/content/catalogue/index.asp?lang=de&ID=8&ISBN=978-3-8440-0041-2